Mé zkušenosti se šikanou a posměchem

setkali jste se kvůli svým obtížím s šikanou? jak jste tento problém řešili či řešíte?
Odpovědět
Jiří Štěpánek
Příspěvky: 6
Registrován: úte 09. lis 2010 12:26:18

Mé zkušenosti se šikanou a posměchem

Příspěvek od Jiří Štěpánek » stř 10. lis 2010 12:57:05

S posměchem a šikanou jsem se setkal na základce a pak ještě na učňáku, kde jsem se učil obor písmomalíř-lakýrník. Na základce se šikana projevovala třeba tak, že mě obstoupil hlouček spolužáků, a doráželi na mě ať jim předvedu ty divný zvuky nebo ať skáču. Vůbec jsem nevěděl, jak se bránit. Jindy mě o přestávku shazovali ze židle, jednou jsem dostal i pěstí do břicha. Pak jsem nakonec sebral odvahu a vše řekl doma rodičům . Táta pak se mnou do školy zašel, a velmi důrazně výtečníkům v šatně promluvil do duše. Pak šel za třídní učitelkou, která si je zavolala na kobereček. Pomohlo to, a dále spíše jen hrozili že mě zmlátí, nebo posměšky. Co se týče posměchu, tak ten byl v podstatě na denním pořádku. Na radu rodičů jsem se snažil na ně nikterak nereagovat, i když mi to bylo velmi nepříjemné, a musel se hodně ovládat abych na ně nevyjel. Pak jsem měl takový problém, kdy v momentě kdy jsem sundaval svetr, a někdo na mě v tom promluvil, nebyl jsem schopen svlíkání dokončit. Toho si všiml i jeden učitel, a vždy přesně v momentě, kdy jsem si svetr sundaval a měl ho na úrovni ramen, mě pokaždé vyvolal. Já tam pak seděl se svetrem polovytaženým k ramenům, a jen jsem něco zmateně odpovídal. Učiteli to evidentně dělalo dobře... Zde mi pomohlo, když jsem si pak doma celou situaci trénoval před zrcadlem. Představoval jsem si, že na druhé straně zrcadla je místo mě ten učitel, a že na mě mluví, akorát když si svetr sundavám. Tento trénink se mi nakonec po delší době podařilo přetavit i v praxi. Poté co to ještě párkrát zkusil, a já pokaždé svlíknutí svetru dotáhl do konce, to vzdal a byl klid. Horší bylo, když mě vzalo během hodiny tohoto učitele řvaní. To mě pak pokaždé poslal na "hanbu" za vyrušování. Na učňáku byl nejhorším zážitkem moment, kdy mě jeden spolužák při praxi vzal vší silou železnou tyčí přes záda, až jsem upadl na zem. Naštěstí i zde jsem našel zastání. Jiný spolužák okamžitě vyšel z dílny, a přivedl mistrovou, která mu opět pohrozila vyhazovem. Od té doby už si na mě, kromě verbálních výhrůžek, netroufnul.

Moje celková zkušenost tedy nakonec je taková, že žádné dítě které šikanou trpí by se nemělo bát svěřit se nějakému dospělému, kterému důvěřuje, a v žádném případě by to nemělo brát jako bonzáctví a slabošství. Slaboch je ve skutečnosti totiž ten násilník. Co se týče posměchu tak tam opravdu nejlépe zabírá na něj nijak nereagovat, a tvářit se že je to člověku vlastně úplně jedno. Pak je to nakonec přestane bavit. Je to sice někdy těžké nereagovat, ale jde to natrénovat, a člověk nakonec zjistí že to je jediná účinná obrana. Ukázat jim takto svou inteligenční převahu. Aspoň takhle to fungovalo u mně.

Uživatelský avatar
Lda
Administrátor
Příspěvky: 87
Registrován: sob 28. srp 2010 12:02:55
Kontaktovat uživatele:

Re: Mé zkušenosti se šikanou a posměchem

Příspěvek od Lda » čtv 11. lis 2010 10:54:09

Velmi solidni prispevek.

Ja osobne mel sikanu take velmi tezkou a bohuzel nikdo z nasi rodiny nedokazal pomocik. Kdyz prisel rodic nebo starsi bratr tak udelal bububu a chvili se bali, ale druhej den uz to bylo to samy. Mlaceni v prazdnych ucebnach, nebo napriklad zcizeni svaciny atp. Docela drsne obdobi. Vyustilo to v to, ze jsem na ne jednou vytahl "rybicku" (takovej ten pidinozik jestli si pamatujete), ale chytil me pri tom ucitel takze jsem z toho nakonec mel problemy ja sam!

Me ponauceni je nesnazit se odporovat, proste ignorovat to a delat, ze je mi to jedno. Je to sice dost tezke, protoze pokud dojde na fyzicke nasili tak pak uz je to problem, ale bohuzel sikana je hlavne spatne osetrena nasim systemem vzdelavani, takze se proti ni da velmi spatne bojovat. V dnesni dobe bych asi poradil nenosit do skoly cennosti jako je mobil ci penize.
Ladislav Vydra - administrátor webu
www.ladislavvydra.com

irena
Příspěvky: 28
Registrován: ned 07. lis 2010 17:24:19
Bydliště: Olomoucký kraj

Re: Mé zkušenosti se šikanou a posměchem

Příspěvek od irena » čtv 11. lis 2010 15:27:39

Michal zažívá šikanu teď na internátě.Když jsem zjistila,že má modřiny na ramenách,začal kolotoč výslechu.Chudák.
Je mu to trapný to přiznat, proto to nikomu neřekl.Dokonce jsem přemýšlela,že ho stáhneme ze školy.Manžel však
řekl,že Michal nikam nepůjde.Volal mu na inter., zrovna ho tam jeden otravoval.Řekl, že mu ho má dát k telefonu a jestli bude otravovat,že dostane do dr...y.Nejdříve jsme mysleli, že to byla chyba a docela jsme se báli, ale (musím rychle zaklepat) zatím je klid. A kdyby otravovali, tak má v záloze starší kamarády na škole, že mu pomůžou.Největší problém je, že se o tom stydí mluvit.Já ho chápu, ale sám to nikdy nezvládne.

Moje rada je: Nebát se o tom mluvit a pokud máte kamarády, kteří vám pomůžou, nebojte se svěřit a nechat si pomoct.
Pokud jste proti většině, sami to nezvládnete.

Odpovědět