Integrace dětí s TS ve škole

zkušenosti učitelů, rodičů a studentů, výukové postupy, rady, problémy
Odpovědět
Jakub
Příspěvky: 68
Registrován: úte 11. led 2011 9:13:10

Integrace dětí s TS ve škole

Příspěvek od Jakub » stř 12. led 2011 15:52:28

Tento příspěvek je od rodiče dítěte s Touretteovým syndromem (TS) pro rodiče dětí s TS, pedagogy, pedagogické poradny, sociální pracovníky a lékaře. Autor je naprostý laik a proto se předem omlouvá za všechny omyly a nepřesnosti níže napsané.

TS je vrozená porucha, podobně jako např. dyslexie nebo dysgrafie. Všechny tři poruchy patří do stejné „rodiny“ (viz např. můj příspěvek ve Foru v rubrice „Informační zdroje“ s titulem „Tříhodinová přednáška Dr. Walkupa z roku 2006“). TS je z těch sourozenců nejmladší. Dyslexie a dysgrafie si už vytvořily svůj malý prostor na slunci a TS se jimi může inspirovat a případně se o ně trochu opřít. Myslím, že pro děti s TS je naprosto zásadní, aby se integrovaly v běžné škole, podobně jako dyslektici a dysgrafici. Společnost je někdy, z důvodu nepochopení, může chtít natlačit do zvláštních škol. To se téměř podobá rozsudku na doživotí, nebo rozsudku smrti (ne každý TS žák má tolik talentu, aby vytvořil success story nezávisle na okolnostech, jak o tom můžeme někdy číst). Když TS dítě v normální škole zůstane a nemá trochu individualizovaný program, též to může být pro to dítě, pedagogy i rodiče traumatizující. A přitom je to myslím zbytečné.

Ve třídě, kam chodí moje dítě (jedná se o běžnou školu) je jedna elegantní slečna, která je docela výrazný dysgrafik a dyslektik. Tato slečna má individuální program, který spočívá v tom, že na matematiku, fyziku a tuším chemii s ní chodí do třídy paní (normálně při vyučování, včetně písemek), která jí zapisuje a pomáhá. Přede dvěma roky se ta slečna pohybovala ke čtyřkám, dnes už má vyznamenání. Jak jsem ji osobně poznal a troufal bych si jí věštit velkou budoucnost. Myslím, že jednou budou spolužáci na srazech říkat „ta s námi chodila do školy“. Navíc ta slečna dobře přispívá k integraci třídy. Dnes se nad tímto postupem nikdo nepozastavuje a nepřipadá to nikomu divné, spolužákům ani učitelům. Dovedu si ale představit, že když s tímto požadavkem rodiče poprvé přišli k řediteli školy, asi se musel držet, aby nespadl ze židle. Nyní to je prostě normální a všeobecně prospěšné.

Ono to je dost o tom, co si lidé „odsouhlasí“ jako normální. Dovolte mi malou vsuvku na odlehčení - nechcete-li odlehčení, přeskočte prosím tento odstavec. Když jsem byl kdysi dávno v Rusku, měl jsem depresivní pocity z toho, když jsem viděl, jak i velice slušní a vzdělaní lidé považovali za „normální“ krást. Tenkrát jsem měl velkou radost, že pocházím z kultury, kde se sice občas krade, ale většina to stále nepovažuje za „normální“ (no dobře, tohle odvolám). Jiný příklad. V polovině devadesátých let jsem pracoval pro jednu nadnárodní firmu, kde pracovalo též mnoho cizinců. Jednou, když byl zrovna čas příchodu do práce, byla průtrž mračen. V tu chvíli celou firmu zaplavily rozevřené deštníky. Náš deštník, náš pán. Deštníky byly všude a probojovat se ke svému pracovnímu stolu byl slušný výkon. Cizinci přišli do práce o trochu později, jak bylo jejich zvykem, a byli všichni bez výjimky v šoku. Deštníkovou pohromu viděli poprvé v životě. Nikdy nezapomenu, jak jedna elegantní česká manažerka v elegantním modrém kostýmu (prostě blondýna z Forbesu) vykládá anglickému partnerovi firmy, s naprosto vážnou tváří, jak je důležité vysušit deštníky a proto na pár hodin zabarikádovat prostory celé firmy. Ona byla velice inteligentní a schopná a vůbec nebyla zlá. Jen to považovala za „normální“. Tenkrát ještě nevěděla, že všude na západ od českých hranic považují za „normální“, když mokrý deštník je uložen v zavřeném tvaru ve vyhrazeném koši u dveří a nikde jinde. Obojí „normální“ je oprávněné a má své důvody a především svoji historii. Když se však zkusíme na deštníkový problém podívat shora, bude nám nejspíš jedno „normální“ bližší. Konec vsuvky.

Děti s TS nepotřebují zdaleka tak náročný individuální program jako dyslektici a dysgrafici. Přesto takový drobný individuální program může znamenat pro TS dítě tolik, jako být, či nebýt. Ředitelé škol, třídní učitelé, učitelé a spolužáci nebývají nutně zlí. Jsou spíše nepoučení a mají svých starostí dost (jako ta blondýna z Forbesu, pro ty, kdo nepřeskočili vsuvku). Proto nastavení přijatelného, nebo dobrého nebo dokonce výborného nebo přímo vynikajícího vzdělávacího prostředí vyžaduje ze strany rodičů značnou kvalifikaci v diplomacii. Tady může výrazně pomoci odvolání se na autoritu lékařů specialistů, dětských psychologů, pedagogicých fakult nebo jiných škol s vynikající pověstí, co se týče výkonu (např. počet dětí přijatých na gymnázium). Tito zúčastnění nastavují laťku „co je normální“. Nikdo nechce být nenormální, ani despotický ředitel školy. Šéfem celého procesu je rodič, zastřešující autorita je lékař-specialista se svojí odbornou kvalifikací.

Jak má takový drobně individualizovaný program vypadat? Ten je nutné ušít „na míru“ a to nevidím jako velký problém. Program musí být individualizovaný proto, že každý TS je jiný. Jednak jiný intenzitou tiků, ale především jiný doprovodnými poruchami. Každé dítě je samo o sobě též jinak nadané (neuvažujme, že každý TS-žák je Mozart). Dítě, které má TS, má obvykle též na nějaké hladině významnosti přinejmenším:
- ADD (Attention Deficit Disorder) – tedy poruchy koncentrace, potažmo výdrže při učení se, potažmo všeobecně potíže s učením se (nemusí jít o hloupé dítě)
- ADHD(Attention Deficit Hyperaktivity Disorder) – tedy ADD se zlobením a případnou agresivitou
- OCD (Obsessive-Compulsive Disorder) – tedy rituály, což se může projevovat jako puntičkářství.

Navíc každé dítě je jinak citlivé k odvozeným - čili nevrozeným - poruchám, jako jsou deprese, nespavost, samotářství a podobně.

Malá poznámka k ADHD, i když s ní nemám žádné osobní zkušenosti. Mám na mysli zlobení a agresivitu. Troufám si odhadnout, že ve většině případů lze nastavit individualizovaný program tak, aby se agresivita změnila ve „výbušnost“. Výbušnost je velmi vzácná a vyhledávaná vlastnost. Zkuste se dívat na fotbal, kde nemáte žádného výbušného hráče. Na to se nedá koukat. Nebo zkuste uspořádat brainstormingový meeting, od kterého potřebujete účinný výsledek. Tam potřebujete výbušné originály a ne pouze opisovače života.

Malá poznámka k OCD. OCD se může projevovat jako puntičkářství, čili „postižený“ přemýšlí o tom, co dělá. Dnešní doba tomu není nakloněna. Ze své praxe znám případy, kdy celé týmy lidí po měsíce na něčem pracují (dlouho do noci za velkých obětí), aniž by si připustili otázku, co to vlastně dělají a proč. Mezi nimi je „postižený puntičkářstvím“ ztracen a oni ho nemilosrdně zlikvidují. Ale jestli máte svoji firmu, nechtěli byste ho zaměstnat?

Malá poznámka pro třídní učitele. Jak se tak ptám, zdá se mi, že vymizela funkce předsedy třídy a případně třídního výboru. Nemyslím předsedy třídy jako jména, protože to po vás ředitel chce, ale jako žáka, který chápe o čem to je a svoji funkci s nasazením vykonává. Slýchávám o premiantech, kteří jsou zahleděni do sebe, případně do své budoucí kariéry. Myslím si, že když je jednomu z premiantů udělena funkce předsedy (musí si ji vybojovat v dobře organizovaných volbách), je to pro jeho kariéru obrovská zkušenost. Musí se mu samozřejmě pomoci vhodným vedením (řídit lidi je též dovednost). Pro třídního učitele, který má integrovat TS žáky je pak předseda třídy a jeho výbor nenahraditelným pomocníkem. Pro celou třídu je takový předseda, případně se svým výborem, hotovým požehnáním. A žák s TS výrazně přispívá k integraci třídy.

Na závěr pro rodiče. Jste-li zoufalý rodič, který má doma dítě s TS, neváhejte a zajistěte mu důstojný vzdělávací program. Obraťte se na dobrého lékaře-specialistu (ne, že nejsou) a po dohodě s ním se obraťte na školního psychologa a pak na ředitele školy a pak na třídního učitele (možná v přeházeném pořadí, ale dobrý lékař-specialista musí být první). Vaše dítě vám pak bude celý život vděčné.

Pavlína Radová
Příspěvky: 164
Registrován: sob 06. lis 2010 22:50:03

Re: Integrace dětí s TS ve škole

Příspěvek od Pavlína Radová » stř 12. led 2011 23:20:12

Díky za zajímavý náhled!

Odpovědět