Touretteův syndrom

Jste tu poprvé? Tak se nejdříve zaregistrujte a získejte výhody!

Máte doma nebo ve svém okolí dítko, které se navenek jeví jako velký neposeda, jenž se dá jen stěží zvládnout?  Zdá se vám, že takové dítě dělá naschvály, jen aby své okolí rozčílilo?

Než takového nezbedu zcela zavrhnete, měli byste vědět, že jeho chování může být projevem málo známého, ale přitom častého onemocnění, zvaného Touretteův syndrom (TS).Děti trpící touto nemocí by měly být vyšetřeny a předány do péče dětského psychiatra či neurologa.

Co je to Touretteův syndrom?

Touretteův (čte se turetův) syndrom je vrozené neurologicko-psychiatrické onemocnění postihující mozek, zejména jeho hluboké části, odborně zvané bazální ganglia. Projevuje se pohybovými a zvukovými tiky, které začínají v dětství, nejčastěji kolem 7. roku věku. Onemocněním trpí až 1% dětí, chlapci jsou stiženi asi třikrát častěji než dívky.

TS je v převážné většině případů celoživotním břemenem, nicméně asi u 20 % dospělých pacientů příznaky zcela vymizí.

Většina nemocných s TS může žít zcela plnohodnotný život bez větších obtíží, základní podmínkou je ale vstřícný přístup jejich okolí.

Příznaky

Pohybové tiky se projevují např. trháním hlavy a končetinami, mrkáním, vytvářením různých grimas apod. Výjimkou nejsou ani tiky zvukové v podobě vykřikování slov a vět, jejich opakování, posmrkávání, pískání, chrochtání a jiné.

V roce 2001 vzniklo Občanské sdružení ATOS , které poskytuje komplexní podporu nemocným s Touretteovým syndromem a jejich rodinám. Mimo jiné nabízí lékařskou i psychologickou péči.Tiky se opakují mnohokrát za den a zhoršují se ve stresu. Vzniku tiků předcházejí nepříjemné pocity, které pacienta nutí k jejich vykonání, například dítěti ztuhne šíje ustupující záškubem hlavy…Poté nastoupí úleva.

Rovněž poruchy chování jsou u TS časté. Dítě může být neklidné, neposedné s nutkavým jednáním a myšlenkami, nesoustředěné, puntičkářské, výbušné nebo agresivní. Někdy dokonce provádí různé rituály či se sebepožkozuje. K častým projevům patří nesnáze ve škole, např. porucha četní (dyslexie) či psaní (dysgrafie).

Inteligence


Ačkoli mohou některé příznaky působit dojmem, že dítě trpí duševní poruchou a má sníženou inteligenci, pravda je taková. že tento syndrom nemá na inteligenci vůbec žádný vliv, ba naopak. Mnozí pacienti mají až výjimečné schopnosti. TS trpěli například tito slavní lidé: Emil Zola – francouzský romanopisec, Wolfgang Amadeus Mozart – největší hudební génius všech dob, Erika Satie – francouzský hudební skladatel, Hans Christian Andersen – dánský spisovatel, jeden z největších světových pohádkářů, Henrich Ibsen – norský dramatik světového formátu, Charles Dickens – anglický spisovatel.

Ve škole

Ve škole to nemá dítě s TS vůbec snadné. Často se stává terčem posměchu a šikanování ostatních dětí. Takovému chování se musí zavčasu udělat přítrž, což by si měl vzít na starost samotný kantor.

Dítě vyžaduje individuální přístup, ale jeho nemoc není důvod k umístění do zvláštní školy. Vhodné je vypracovat dítěti přesný rozpis výuky, domácích úkolů, zkoušek…, čímž se u něj postupně vytvoří pocit jistoty a bezpečí. Jelikož děti s TS často trpí poruchou psaní, čtení a počítání, mělo by u nich probíhat zkoušení převážně ústní formou.

Léčba

Nejdůležitější je včasná a správná diagnóza obtíží malého pacienta! První příznaky většinou zaregistrují rodiče nebo učitelé ve škole. Tiky a poruchy chování není radno podceňovat a je vhodné co nejdříve s dítětem navštívit odborníka.

U „lehčích“ případů není nutná medikamentózní léčba. Důležité je seznámit okolí dítěte s jeho problémem, aby se mohly nastavit takové vnější podmínky, které by malého pacienta nestresovaly. Základem je totiž eliminace rozrušení – stresu. Vhodné je také psychologické poradenství. Velice důležitá je správná a cílená výchova, přiměřený přístup ve škole a provádění zájmových činností.

U „těžších“ forem jsou k dispozici léky, které pomáhají potlačovat tiky a zmírňovat výkyvy v chování. Při užívání se musí brát v potaz, že medikamenty mohou mít vedlejší účinky. Léčba má efekt jen za předpokladu, že pacient užívá léky pravidelně dle předpisu.

Kde hledat pomoc?

V roce 2001 vzniklo Občanské sdružení ATOS , které poskytuje komplexní podporu nemocným s Touretteovým syndromem a jejich rodinám. Mimo jiné nabízí lékařskou i psychologickou péči.

Informace, z kterých jsem čerpala, mi laskavě poskytl MUDr. Ondřej Fiala, který je předsedou Občanského sdružení ATOS.
Skore: | Hlasy: 0
Komentáře pod články, včetně těch, jejichž autory jsou redaktoři moje-rodina.cz, nevyjadřují oficiální stanovisko redakce. Redakce si vyhrazuje právo odstraňovat takové příspěvky návštěvníků portálu, které odporují dobrým mravům, porušují platné právní předpisy České republiky nebo obsahují jakoukoliv formu reklamního sdělení.

Obrázek uživatele Retina
Retina | 14 Duben, 2009 - 19:41

Vzpomínám si, že tímto onemocněním trpěl spolužák na ZŠ. Asi měl spíš lehčí formu, protože chování spolužáka bylo úplně pohodové, nebyl problematický, spíš takový průměrný žák, zapojoval se bez problémů do všeho, co naše třída podnikala. Onemocnění se projevovalo tiky, pohazováním hlavy, grimasami. Občas se mu za ty projevy někdo smál, spolužáci ho napodobovali.. Ale nemůžu říct, že by to měl ve třídě nějak těžké. Mezi mými spolužáky byli tehdy jiní, mnohem výraznější osobnosti, které budili větší pozornost, ať už nevychovaností nebo neustálými průšvihy. Dnes, když už jsme dospělí, jsem se s tím chlapcem párkrát setkala, myslím, že si žije spokojeně, dělá zajímavou práci, má vlastní rodinu.

Obrázek uživatele Me2dice
Me2dice | 14 Duben, 2009 - 19:06

je fajn, pokud má někdo lehčí formu této nemoci - ale mám kamarádku, jejíž tři synové tuto nemoc sdědili po otci. Bohužel se na to přišlo (že je to dědičné), až když byli všichni tři na světě. NIKDO  si nedokáže představit, co tahle máma prožívá. Manžel ji samozřejmě opustil a ona je na syny naprosto a zcela sama. Dnes jim je už kolem 20, 18 a 12let. Došlo to tak daleko, že už několikrát napadli svoji matku, rozmlácené vybavení bytu je na denním pořádku, nejsou schopni si sami najít, natož udržet práci atd., atd.

Jenže - není to na nich vidět - a kdo nezažil některý z jejich afektovvaných záchvatů, vůbec netuší, o čem kamarádka mluví. Protože navenek kluci působí jako zcela inteligentní, sociálně zralé a bezproblémové osobnosti!!!


Obrázek uživatele Ataner
Ataner | 14 Duben, 2009 - 11:43

Má to syn mé bývalé spolupracovnice. Chodila k nám uklízet a vzdycky si posteskla. Když začal chodit do školy, děti se mu smály a stranily se ho. Neměl to vůbec jednoduché. Pravidelně navštěvovali lékaře a bral na to prášky. Postupem času se to zlepšovalo. Dnes je mu sedumnáct a člověk to na něm už téměř nepozná.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

Náš tip